Trh s herními monitory urazil v posledních několika letech obrovský kus cesty. Zatímco dříve jsme byli nadšení ze 60 Hz panelů bez výraznějšího ghostingu, dnes už se řada hráčů nespokojí ani se 120 Hz. Mnohé herní sestavy dosahují vysokých snímkových frekvencí, a tak se 240Hz (nebo dokonce 360Hz) monitory nacházejí v popředí zájmu hlavně u kompetitivních hráčů. Ale jak velký je vlastně reálný rozdíl mezi 120 Hz a 240 Hz? Má smysl investovat do dražších panelů, nebo se nás výrobci snaží přesvědčit o neexistujícím rozdílu?
Jak funguje obnovovací frekvence
Obnovovací frekvence (refresh rate) měří, kolikrát za vteřinu dokáže displej překreslit obraz – udává se v hertzích (Hz). Například 120 Hz zobrazuje 120 snímků za sekundu, zatímco 240 Hz zvládne zdvojnásobit toto číslo na 240 snímků za sekundu.
Je však důležité chápat, že vyšší obnovovací frekvence má přínos pouze tehdy, pokud je zařízení schopno vyprodukovat odpovídající množství snímků. Pokud vaše grafická karta při hraní generuje „jen“ 100 FPS, monitor s vyšší obnovovací frekvencí bude mít minimální přínos, protože obrazová data odpovídající 240 snímkům za sekundu jednoduše neexistují.
Obnovovací frekvence má na plynulost vizuálního vjemu obrovský vliv. Mnoho hráčů již dnes dokáže rozeznat rozdíl mezi 60 Hz a 120 Hz. Ale co 120 Hz versus 240 Hz? Tento přechod už není pro průměrné oko tak výrazný. Přesto existují situace, kdy má vyšší frekvence smysl.
Teorie versus praxe: 120 Hz vs 240 Hz
Samotnou obnovovací frekvenci musíme vnímat spolu s odezvou panelu. I levnější 240Hz monitory dnes běžně dosahují doby odezvy kolem 1 ms, což eliminuje většinu rozmazání pohybu (motion blur) a minimalizuje ghosting. Výsledkem je ostřejší obraz při rychlých pohybech, což ocení především hráči rychlých FPS a battle royale titulů.
Ve spolupráci s několika amatérskými i profesionálními hráči jsme provedli praktické testování v následujících hrách:
- CS2 (Counter-Strike 2)
- Valorant
- Call of Duty: Warzone
- Overwatch 2
- Hogwarts Legacy
- Civilization VI
U každého titulu jsme sledovali tři klíčové parametry:
- Subjektivní plynulost a ostrost pohybu
- Změnu výkonnosti hráče (aim precision, reakční doba)
- Pocit celkové „rychlosti“, kterou hráč ve hře vnímá
Výsledky testování: Subjektivní a objektivní rozdíly
Výsledky z testování jasně ukazují, že rozdíl mezi 120 Hz a 240 Hz je reálný, ale jeho vnímání je silně závislé na typu hry i zkušenostech hráče.
FPS a kompetitivní tituly
Ve hrách jako CS2, Valorant nebo Overwatch 2 byl přechod ze 120 Hz na 240 Hz nejmarkantnější. Přesnost míření se zejména u profesionálních hráčů vylepšila o 5–10 %, a to především díky ostřejšímu obrazu při rychlém pohybu myší. Navíc, vysoký počet snímků za sekundu umožňuje přesnější synchronizaci s pohybem protivníků, což je v rychlém souboji otázka milisekund.
Naopak u běžných rekreačních hráčů nebo začátečníků nebyl rozdíl tak výrazný – někteří ho dokonce subjektivně nevnímali vůbec. Přesto téměř každý potvrdil, že 240 Hz působí vizuálně „hladčeji“, zejména při otočkách a rychlých přechodech kamery.
RPG a strategie
V pomalejších žánrech, jako jsou RPG (např. Hogwarts Legacy) nebo tahové strategie (např. Civilization VI), nebyly zaznamenány téměř žádné rozdíly. Tyto tituly jsou postavené na vizuálním zážitku nebo taktickém myšlení, nikoliv na reflexech nebo přesnosti míření. Vyšší obnovovací frekvence zde slouží více k estetice – menší tearing, lepší scrollování a plynulejší animace. Ale pro hratelnost samotnou nemá praktický dopad.
Kdo opravdu využije 240 Hz?
Na základě výsledků testů můžeme profilovat skupiny hráčů, kterým se vyšší obnovovací frekvence skutečně vyplatí:
| Typ hráče | Doporučení |
|---|---|
| Profesionální FPS hráči | Jednoznačně doporučujeme 240 Hz – vyšší přesnost a rychlejší reakce. |
| eSport nadšenci a kompetitivní hráči | Významný přínos pro hratelnost i vnímání plynulosti. |
| Casual hráči a rekreační uživatelé | 120 Hz zůstává ideálem – 240 Hz nemá výrazný přínos. |
| Milovníci RPG, simulací a strategií | Rozdíl minimální, investujte raději do vyššího rozlišení nebo lepších barev. |
Limity lidského vnímání
Zejména v internetových diskuzích se často objevuje argument, že člověk nemůže vnímat více než „x Hz“. To ale není přesné. Zatímco lidské oko nemusí vědomě rozpoznat jednotlivé snímky nad 60–90 Hz, mozek reaguje na jemné rozdíly ve vnímání plynulosti, zpoždění a rozmazání pohybu. Především v reflexních situacích nahrazuje mozek vnímané zpoždění přímým pohybem a vyšší hz tomu napomáhají. Čili „rozdíl nevidíte“ neznamená „rozdíl neexistuje“.
Technické požadavky a realita hardwaru
Pokud zvažujete upgrade na 240Hz monitor, je nutné zohlednit i schopnosti vašeho systému:
- Grafická karta musí generovat minimálně 200+ FPS v cílových titulech, jinak 240 Hz nedává smysl.
- DisplayPort 1.4 nebo HDMI 2.1 je nezbytný pro správný přenos dat – starší verze nezvládají 240 Hz při vyšším rozlišení.
- Input lag a G-SYNC/Freesync technologie pomáhají eliminovat tearing a synchronizují výstup GPU s displejem pro maximální plynulost.
Ve výsledku se ukazuje, že samotný přechod z 120 Hz na 240 Hz není přínosný bez odpovídajícího hardwaru a herního stylu.
Závěrečné doporučení
Přechod z 120 Hz na 240 Hz přináší reálná zlepšení – ale ne pro každého a ne za jakýchkoliv podmínek. Pro hráče kompetitivních FPS titulů, především na úrovni eSport nebo velmi pokročilé hry, může znamenat 240 Hz klíčovou výhodu. Vyšší obnovovací frekvence zlepšuje rychlost vnímání pohybů protihráče, přináší ostřejší obraz při otočkách a umožňuje efektivnější míření.
Naopak pro běžnou hráčskou populaci, která tráví čas u příběhových her, simulátorů nebo strategií, je 240 Hz spíše luxus než nutnost. V takových případech se vyplatí investovat raději do 4K rozlišení, kvalitního barevného podání nebo větší úhlopříčky.
240 Hz není placebo – ale není ani svatý grál. Je to nástroj, který může poskytnout výhodu. Zda ji dokážete využít, závisí hlavně na vás, vašem stylu hraní a vašem hardwaru.