Jak optimalizace enginu ovlivňuje výkon vašeho PC

V dnešní době, kdy herní trh produkuje tituly s neuvěřitelnou vizuální kvalitou, adaptivní umělou inteligencí a rozsáhlými otevřenými světy, je stále častěji slyšet slovo „optimalizace“. Zatímco některé hry běží plynule i na několik let starých sestavách, jiné jsou schopny naplno zaměstnat i nejvýkonnější grafické karty a procesory současnosti. Klíč k pochopení tohoto rozdílu spočívá v herním enginu a jeho schopnosti (nebo neschopnosti) efektivně využívat dostupný hardware.

Herní engine – srdce hry a jeho dopad na výkon

Herní engine je základní technická platforma, na které je hra postavena. Zajišťuje vykreslování grafiky, fyzikální simulaci, animace, správu zvuku, správu vstupu a další klíčové aspekty běhu hry. Mezi nejznámější enginy patří Unreal Engine, Unity, CryEngine, Frostbite nebo novější Godot a Decima.

Každý engine je navržen různými týmy a s různými prioritami. Zatímco jeden engine je extrémně flexibilní a přenositelný mezi platformami, jiný se může zaměřit na maximální grafickou věrnost či fyzikální simulaci. Z těchto rozdílů vyplývá i náročnost na hardware.

Co ve skutečnosti znamená „optimalizace“ hry?

Optimalizace v kontextu her znamená úpravy kódu a assetů hry tak, aby běžely efektivně na různém hardwaru – ať už na středních PC, výkonných sestavách či herních konzolích. Dobře optimalizovaná hra je schopna běžet plynule i na horším hardwaru, bez velkých výkyvů výkonu (framů za sekundu) a bez znatelných technických problémů.

Existují však i hry, které jsou navrženy bez širší optimalizace nebo využívají velmi náročné funkce a výstupy konkrétního engine, což vede k tomu, že běží uspokojivě jen na high-end hardware minimálně v době uvedení na trh.

Faktory, které ovlivňují optimalizaci:

• Efektivita renderování (optimalizace grafiky směrem k GPU)
• Paralelizace a škálování výpočtů (využití vícejádrových CPU)
• Správa paměti a datových transferů (nároky na RAM a VRAM)
• Optimalizace pro různé platformy (například konzole vs. PC)

Jak engine ovlivňuje zatížení CPU, GPU a RAM

Pochopení dopadu enginu na jednotlivé komponenty PC je důležité při výběru správných komponent do herního buildu – zejména pokud si sestavujete počítač s výhledem na hraní nových titulů po dobu několika let.

CPU – procesor a jeho role

CPU zpracovává logiku hry, AI, fyzikální simulaci, animace, síťovou komunikaci a další klíčové části. Pokud engine není dobře uzpůsoben paralelizaci, může náročné výpočty předávat jen na jedno nebo dvě jádra, což znamená, že i velmi výkonný vícejádrový procesor je využit jen z části. Výsledkem jsou tzv. CPU-bound scénáře – GPU by zvládlo více, ale procesor nestíhá data připravovat.

Naopak engine, který si dobře poradí s multithreadingem (např. novější verze Unreal Engine 5 s Nanite technologií), dokáže výrazně lépe škálovat výkon mezi 6, 8 nebo 12 fyzických jader.

GPU – grafická karta a její zatížení

Moderní enginy kladou na grafickou kartu extrémní nároky, zejména při využívání ray tracingu či pokročilých shaderů. Engine rozhoduje, jak kvalitní budou textury, jak velkou geometrii GPU zpracovává v reálném čase, jaké efekty a post-processing jsou aktivní. Pokud engine neumí adaptivně škálovat kvalitu podle dostupného výkonu, dochází k propadům FPS i na výkonných kartách.

Typické náročné efekty pro GPU:

• Ray tracing (odrazy, stíny, globální osvětlení)
• Tessellation a komplexní geometrie prostředí
• Volumetrika (mlha, kouř, světelné kužele)
• NIŠ – nebinarizovatelné šindele: složité post-processing filtry

RAM a VRAM – paměťové nároky

Herní engine přistupuje k assetům (textury, modely, zvuky, skripty) přes paměť – vyrovnávací paměti jsou klíčové při minimalizaci načítání a zpoždění. RAM (systémová paměť) je využívána pro běh logiky hry, VRAM (grafická paměť) je důležitá pro ukládání textur a dalších grafických dat.

Některé enginy mají náročné systémové požadavky kvůli tomu, že zakládají loading na pozadí (streamování assetů za chodu). Např. open world hra běžící na engine Decima (známém ze série Horizon) bude vyžadovat mnohem více RAM a VRAM než lineární akce na enginu Unity.

Příklady motorů a jejich chování

Pro konkrétnější představu, jak různé enginy zatěžují hardware, uvádíme stručné srovnání:

Jak poznat hardwarově náročnou hru předem?

Mnoho hráčů se při výběru komponent řídí staršími recenzemi či minimálními požadavky, které ale často nezobrazují reálné zatížení systému. Doporučený postup zahrnuje:

• Sledování preview nebo recenzí z technických kanálů (např. Digital Foundry, Hardware Unboxed)
• Konzultace s komunitami – Reddit, Discord, fora s benchmarky
• Sledování typu enginu (například UE5 tituly bývají v roce 2025 extrémně náročné)

Jak přizpůsobit herní build pro optimalizační extrémy

Pokud stavíte herní PC, které má vydržet minimálně 3–5 let a zvládat i náročné tituly s horší optimalizací, doporučujeme následující přístup:

• CPU: 8jádrový procesor se silným single-core výkonem (např. AMD Ryzen 7 7800X3D, Intel Core i7-14700K)
• GPU: Grafika s minimálně 12 GB VRAM (např. RTX 4070 Super, RX 7800 XT) – kvůli nárokům na textury a RT
• RAM: 32 GB DDR5 – nároky na RAM rostou i u mainstreamových her
• Disk: Rychlý SSD (NVMe Gen4) pro plynulé streamování assetů
• Chlazení: Výrazně doporučeno kvalitní chlazení – optimalizace často nebrání přetížení CPU/GPU

Závěr – znalost enginu jako výhoda při stavbě sestavy

Vědět, jaký engine daná hra používá, a chápat jeho typické nároky na hardware, je dnes stejně důležité jako znát taktovací frekvence procesoru nebo počet CUDA jader v GPU. Slabě optimalizované tituly vás jinak mohou překvapit i se silným hardwarem.

Pokud plánujete stavbu vlastní herní sestavy s výhledem na budoucí herní tituly roku 2025 a dále, přizpůsobení systému nejen na papírové požadavky, ale i na architekturu herního enginu, může výrazně zlepšit celkový zážitek z her a prodloužit životnost vašeho buildu.