Jak ovlivňuje výkon zdroje stabilitu a FPS ve hrách?

Význam M.2 SSD slotů a jejich propojení se základní deskou

V posledních letech zažíváme dramatický nárůst oblíbenosti M.2 SSD disků, a to nejen díky jejich vysoké rychlosti, ale také kompaktnímu provedení a snadné instalaci. V rámci stavby herního PC je ale volba správného slotu, respektive kombinace slotů a disků, doslova klíčová. Pokud si totiž neohlídáte detaily o zapojení, může dojít nejen k významnému propadu výkonu datového úložiště, ale i k omezení výkonu jiných komponent, například grafické karty, audio karty či dalších rozšiřujících zařízení.

Základní desky dnes obvykle nabízí 2 až 5 M.2 slotů, ale ne každý z nich je rovnocenný. Někdy sdílí PCIe linky s jinými zařízeními a jedna špatná volba může znamenat, že vaše RTX 4080 najednou běží jen ve dvou linkách místo šesti nebo osmi. Cílem tohoto článku je objasnit, jak M.2 sloty na deskách fungují, jaký mají vztah k PCI Express linkám, které generace a konfigurace vám mohou přinést maximální výkon a které naopak výkon srazí.

Rozdíl mezi M.2 SATA a M.2 NVMe SSD

Než se pustíme do podrobnější analýzy slotů samotných, je důležité pochopit rozdíl mezi dvěma základními druhy M.2 disků:

• M.2 SATA SSD – využívá rozhraní SATA, rychlosti se pohybují kolem 500–600 MB/s. I když se zasouvá do M.2 slotu, interně používá stejně omezené rozhraní jako klasické 2,5″ disky.
• M.2 NVMe SSD – využívá PCIe linky a protokol NVMe, díky kterému dosahuje i několikanásobně vyšších přenosových rychlostí. Moderní NVMe SSD disky na PCIe 4.0 dosahují až 7000 MB/s a u PCIe 5.0 to může být i přes 12 000 MB/s.

Současné herní sestavy preferují NVMe SSD, protože nabízí nejen vyšší rychlosti, ale také nižší latenci a celkově lepší výkon v herním prostředí – rychlejší loading textur, plynulejší přechody mezi scénami a kratší načítání her.

Rozložení PCIe linek na základní desce

Každý procesor a čipset má předem daný počet dostupných PCIe linek. Například moderní desktopové procesory Intel Core 14. generace nabízí obvykle 20 linek z CPU (např. 16 pro GPU a 4 pro M.2 SSD), zbytek poskytuje čipset. AMD Ryzen 7000 a 8000 mají obdobnou architekturu.

Pro příklad:

Tato dělba má zásadní dopad na to, které M.2 sloty jsou rychlé a které méně výkonné. Obvykle první M.2 slot (označený jako M.2_1 nebo M2_1 na PCB) je připojen přímo k procesoru a poskytuje maximální možný výkon (např. PCIe 5.0 x4 nebo PCIe 4.0 x4). Další sloty bývají připojeny k čipsetu a mohou sdílet PCIe linky mezi sebou a jinými zařízeními.

Kam M.2 disk zapojit pro maximální výkon

Pro dosažení maximální rychlosti platí jednoduché pravidlo – nejrychlejší SSD (typicky ten s PCIe 4.0 nebo 5.0 rozhraním) by měl být zapojen do M.2 slotu, který je připojen přímo k CPU a má plné čtyři PCIe linky. Tento slot je často fyzicky nejblíže CPU socketu.

Naproti tomu, pokud připojíte rychlé PCIe 5.0 SSD do slotu napojeného na čipset, často dojde k limitaci rychlosti jak kvůli snížené propustnosti samotného čipsetového připojení, tak i kvůli sdílení linek s dalšími zařízeními – například rozhraními USB, integrovanou Wi-Fi nebo dalším M.2 slotem.

Problémy při nevhodné konfiguraci – sdílení linek a deaktivace portů

Jednou z nejčastějších chyb při stavbě herního PC je instalace více M.2 NVMe disků bez ohledu na to, jak jsou jednotlivé sloty zapojeny. Výsledkem může být:

• Propad rychlosti SSD pod inzerované hodnoty
• Deaktivace jednoho ze SATA portů (u některých konstrukcí je aktivace jednoho M.2 slotu v konfliktu se SATA portem 5/6)
• Snížení rychlosti grafické karty z x16 na x8 nebo dokonce x4 při aktivaci některých M.2 slotů
• Vyšší latence nebo nestabilita systému při vysoké zátěži

Před zapojením je tedy ideální podívat se do manuálu základní desky, kde bývá schema sdílení linek a informací o deaktivaci portů při různých konfiguracích M.2 slotů. Někteří výrobci (např. ASUS nebo MSI) vám tuto informaci zobrazí i přímo v BIOSu.

Jak se vyhnout kolizím v konfiguraci

Zkušeným stavitelům se doporučuje následovat tyto kroky:

1. Plánujte si využití úložiště dopředu – kolik disků, jaké rozhraní, jaký typ dat uložíte na jednotlivé disky (systém, hry, práce, archivy).
2. Nakupujte základní desku s dostatečným počtem nativních M.2 slotů – ideálně s dedikovaným PCIe 5.0 slotem pro OS/ladení her.
3. Pro každý slot zkontrolujte v manuálu (nebo online) způsob zapojení – zda jde přes CPU nebo čipset, a jaké porty jsou případně deaktivovány.
4. Grafickou kartu zapojujte do slotu, který má plné PCIe x16 napájení z CPU, obvykle první (horní).
5. Pokud používáte více M.2 NVMe SSD, zvážte použití disků PCIe 4.0 místo 5.0 – obvykle jsou chladnější, levnější a uživatelsky téměř nerozeznatelné během běžného hraní.

Chlazení M.2 SSD a jeho dopad

Výkonné NVMe disky se dokážou zahřát na více než 80 °C, což vede ke snížení výkonu díky tzv. thermal throttlingu. Většina základních desek dnes již přichází s chladiči pro M.2 sloty, ale pokud plánujete třeba PCIe 5.0 SSD, doporučuje se použít aktivní chlazení – sada s pasivním chladičem a malým ventilátorem.

V některých případech vyšší teplota SSD může působit i další problémy – jako nereagující disk v BIOSu nebo samovolné restarty. Pravidelné čištění a správné proudění vzduchu ve skříni jsou tedy nutností.

Verdikt: Inteligentní zapojení M.2 maximalizuje výkon celé sestavy

Stavba herního custom PC není jen o tom nainstalovat nejvýkonnější grafiku nebo nejmodernější SSD. Je to skládanka, kde každá součástka musí spolupracovat s ostatními. Nepodceňujte proto volbu základní desky a nenechte se zmást počtem „rychlých“ slotů. Ne každý M.2 slot je totiž optimální pro výkonné SSD.

Při správném zapojení a plánování nejenže maximalizujete výkon svého PC, ale vyhnete se i frustraci z „nepochopitelného“ propadu rychlosti nebo chybějících portů. Ať už stavíte mašinu pro 4K hraní, streaming nebo práci s videem, znalost základní architektury desky se vám jednoznačně vyplatí.