Syntetické vs. herní testy: Jak vybírat PC komponenty?

Syntetické versus reálné herní benchmarky – kterým číslům věřit při výběru komponent?

Stavba vlastního herního počítače není jen o skládání hardwaru do elegantní skříně. Je to také o správném výběru komponent, které v cílové sestavě poskytnou nejlepší možný výkon vzhledem k rozpočtu a požadovanému hernímu zážitku. Při rozhodování o koupi procesoru nebo grafické karty jsou benchmarky klíčovým zdrojem informací. Ale ne všechny benchmarky jsou si rovny. Syntetické testy jako 3DMark, Cinebench nebo Geekbench často poskytují jiný obrázek než reálné herní zátěže. V tomto článku si rozebereme rozdíly mezi syntetickými a reálnými herními benchmarky, ukážeme jejich výhody a nevýhody a poradíme, jak jejich výsledky správně interpretovat, abyste si vybrali ty opravdu nejlepší komponenty pro váš herní build v roce 2025.

Co jsou syntetické benchmarky?

Syntetické benchmarky jsou testovací nástroje navržené tak, aby změřily výkon konkrétního hardwaru ve stanoveném scénáři. Tyto testy jsou obvykle velmi dobře reprodukovatelné, tedy spustíte-li test na stejném PC dvakrát, výsledky budou buď identické, nebo velmi podobné. Používají specifické algoritmy a náročné grafické nebo výpočetní scénáře k posouzení výkonu komponent. Známé syntetické benchmarky zahrnují:

• 3DMark: specializuje se na testování grafického výkonu, poskytuje skóre jako Time Spy nebo Fire Strike.
• Cinebench: testuje výpočetní (procesorový) výkon pomocí renderovacího engine od Maxonu.
• Unigine Heaven a Superposition: zaměřují se na grafický výkon za pomoci vlastního enginu.

Výhodou syntetických benchmarků je jejich rychlost, přehlednost a snadné porovnání. Poskytují jednoduché číslo nebo skóre, které můžete porovnat s ostatními komponenty. Pro recenzenty a technické nadšence jde o velmi praktický nástroj.

Reálné herní benchmarky – herní výkon v praxi

Na druhé straně stojí testy v reálných hrách. Ty hodnotí výkon hardwaru v prostředí skutečné hry, často přímo na specifických scénách (například průchod městem v Cyberpunk 2077 nebo bitva ve Warhammer 40K: Darktide). Tyto benchmarky jsou schopné zachytit komplexní nároky moderních her, včetně využití více vláken u CPU, specifického zatížení GPU a datové náročnosti (streaming textur a loading).

Reálné herní testy obvykle uvádějí:

• Průměrné FPS (snímky za sekundu)
• Minimální a maximální FPS
• Doba renderovaní snímků (frametime), tedy plynulost obrazu
• Teploty nebo spotřebu během testu

Výhodou těchto benchmarků je, že ukazují výkon v praktickém scénáři, kterému bude hráč reálně čelit. U grafických karet například ukážou, jestli má RTX 4070 Super dost výkonu pro hraní v QHD rozlišení se zapnutým ray tracingem a DLSS. Testy v konkrétních titulech také lépe odhalí slabiny některých hardwarových kombinací.

Rozdíly mezi syntetickým a reálným výkonem

Mezi syntetickými benchmarky a reálným herním výkonem může být významný rozdíl. Syntetický benchmark může například přiřknout procesoru AMD Ryzen 9 7900X vysoké skóre v Cinebench R23, ale ve hrách dosáhne Intel Core i5-14600K vyšší FPS. Proč?

• Odlišná architektura: Procesory mohou mít vysoký multi-thread výkon, který je výhodný pro rendering, ale většina her stále více závisí na single-thread výkonu a latencích.
• Optimalizace softwaru: Některé hry jsou lépe optimalizované pro Intel, jiné pro AMD. Totéž platí pro grafické karty – některé tituly více těží z architektury RDNA 3, jiné z Ada Lovelace.
• Reálné zatížení systému: V herních scénářích ovlivňuje výkon mnoho faktorů – přítomnost pozadí běžících procesů, disková propustnost, RAM latence nebo například AI zátěž v nových hrách.

Například 3DMark Time Spy může ukázat, že dvě grafiky mají velmi blízké skóre, ale v konkrétních hrách může jedna z nich běžet o 15 % rychleji. Rozdíl může způsobit například lepší ovladače, vyšší kapacita paměti VRAM nebo efektivnější chlazení.

Kdy sledovat syntetické benchmarky a kdy herní?

Ideálním přístupem při výběru komponent je kombinovat obě formy testování. Každý typ benchmarku má své místo, a sledování pouze jednoho z nich by mohlo vést ke špatnému výběru. Není dobré dávat přehnaně velkou váhu pouze jednomu typu testu, zvláště pokud stavíte herní PC.

Syntetické benchmarky sledujte:

• při srovnání čistého výpočetního výkonu (např. rendering, streamování, produktivní práce)
• pokud sestavujete PC i pro profesionální použití, nejen hry
• pro porovnání architektonických změn mezi generacemi
• při testování stability systému (např. OC stability testy)

Reálné herní benchmarky sledujte:

• pokud stavíte čistě herní sestavu
• pro konkrétní rozlišení a detaily (1080p, QHD, 4K, RT, DLSS, FSR atd.)
• když chcete znát výkon v konkrétní hře, kterou plánujete hrát
• při ladění sestavy pro e-sport nebo vysokofrekvenční monitory

Jak správně číst benchmarky v recenzích?

Čtení benchmarků je trochu umění, obzvlášť pokud se technologií teprve seznamujete. Zde je několik rad, na co dávat pozor:

1. Sledujte FPS v rozlišení, které opravdu použijete – Pokud hrajete na 1440p, nehodnoťte grafiku podle výkonu ve Full HD.
2. Dívejte se na minimální FPS a frametimes – Průměrné snímky mohou maskovat lagy nebo propady výkonu.
3. Buďte opatrní s agregátem „skóre“ – Celková hodnota benchmarku může být zkreslená jedním silně optimalizovaným testem.
4. Srovnávejte více recenzí – Různé weby používají různé hry, metodiky i testovací sestavy. Hledejte průniky.

Příklad praktického testu – RTX 4070 Super vs. RX 7800 XT

Jak je vidět, syntetický test favorizuje RTX 4070 Super, ale v některých reálných hrách vede RX 7800 XT. Výsledky také závisí na tom, jak moc daná hra těží z DLSS nebo FSR a jak kvalitní jsou ovladače dané karty. Proto je zásadní zohlednit celý obrázek.

Souhrn a doporučení pro hráče v roce 2025

V roce 2025 jsou benchmarky důležitějším nástrojem než kdy dříve. Nové technologie jako ray tracing, path tracing, upscaling (DLSS 3.5, FSR 3), a AI akcelerace mění způsob, jakým hardware ve hrách funguje. Výkon už nezávisí jen na „čisté síle“ grafických jednotek, ale také na jejich funkčních blocích, efektivitě a softwarové podpoře.

Ať už stavíte budget sestavu za 30 000 Kč, nebo high-end stroj s RTX 4090 Ti, vždy se dívejte na reálné herní testy a nastavte si priority – třeba podle her, které opravdu hrajete. Syntetické benchmarky jsou ideální pro obecné porovnání výkonu a rychlé první zhodnocení, ale reálné testy ve hrách vám dají tu nejlepší představu o tom, jak si hardware opravdu povede ve vaší oblíbené hře.

Věřit se tedy dá obojím – klíčové je chápat, co každý test měří, jaký má význam a proč se výsledky mohou lišit. Informovaný výběr komponent se vám při stavbě herního PC bohatě vrátí, ať už jde o FPS, plynulost nebo celkový hráčský zážitek.